V červenci roku 1980 se Devadesátka vydala tábořit na nové místo poblíž Přebudova. Malý kruhový plácek na kraji lesa, nedaleko vydatný pramen pitné vody, kolem rozsáhlé louky a lesy, směrem k vesnici rybník. Mohl zde proběhnou čtyřtýdenní chlapecký ráj. Neproběhl. Počasí tomu nepřálo a dnes by se o tom hovořilo jako o důkazu budoucí ekologické katastrofy světa. Vydatně pršelo, stále, pořád, furt. A podloží louky byla jílovitá půda. Je třeba říci, že to Devadesátka nevzdala a nezabalila jako mnohé jiné oddíly a kolektivy. Vydržela a zvládla nepřízeň počasí ve zdraví na těle i na duchu.
Byl jsem na návštěvě tohoto tábora jeden víkend. Slušnější počasí (vyšlo slunce a poprchávalo jen občas) jsem přivezl a druhý den zase odvezl. A něco z té klukovské oddílové bitvy o přežití jsem zaznamenal na fotoaparát (tehdy samozřejmě ještě na analogové filmy).